Nikdo mi neřekl, že je mým úkolem pamatovat si tyhle věci. Ale připadalo mi, že když si je nebudu pamatovat já, upadnou prostě v zapomnění. Nejenom to, jací jsme byli, ale i starý svět z doby Předtím. Teď už jsou všichni mrtví, ti První. Někteří jsou mrtví už tak dlouho nebo byli nakaženi tak dávno, že už si nikdo nepamatuje jejich jména. Když si vzpomínám na ty dny, necítím smutek. Trochu stesku, ano, po lidech, kteří odešli příliš brzy. Už tu nezůstal nikdo, kdo zná moje jméno. Lidé mi říkají Teta.
↧