Je časně ráno 19. srpna. Sedím na zápraží svého domu a čekám, až první paprsky ozáří Florii. Město, které mám tak rád. Město, ve kterém jsem tolik zažil. Objevy nových provincií v sedmasedmdesátém, rozkvět a neuvěřitelnou atmosféru let osmdesátých i pohromu v roce 801.
Viděl jsem jak stateční obránci, obyčejní lidé jako já, poráží hordy démonů i samotné archony. A byl jsem hrdý. Zbylo nás málo, město bylo v troskách, ale z každého sálalo odhodlání. Florii vybudujeme znova. Nastal věk obrody.